Bylo nebylo, za sedmi horami a sedmi řekami, žila jedna statečná dívka jménem Eliška. Eliška byla neohrožená a odvážná, a tak se vydala na dobrodružnou cestu za pokladem, o kterém se vyprávělo, že je ukrytý na opuštěném hradě obrostlém houštinami trní.

Po dlouhé a namáhavé cestě plné překážek a nebezpečí se Eliška konečně dostala k hradu. Vstoupila dovnitř a byla okouzlena krásou a tajemstvím tohoto místa. Při prozkoumávání hradu narazila na starý zámek, který vypadalo, že je zapečetěn trny. Bez váhání si vytáhla rukavice a začala odstraňovat trny jeden po druhém.

Když se dostala dovnitř, objevila skrytou komnatu, kde zářil ohromující poklad. Byly to drahé kameny, zlato a vzácné artefakty, které zde ležely již staletí. Eliška byla nadšená, ale v tu chvíli si uvědomila, že poklad nepatří jenom jí. Rozhodla se, že poklad rozdělí mezi chudé a potřebné.

S pomocí své statečnosti a šikovnosti se jí podařilo přemoci všechny nástrahy a zabezpečit poklad pro ty, kdo si ho skutečně zasloužili. Poté se s lehkým srdcem vydala zpět domů, kde byla přivítána jako hrdinka a ukázala, že pravý poklad není jenom v materiálních věcech, ale také v lidském srdci.