Jednou za časů dávno, v království obklopeném lesy a horami, žila krásná a moudrá královna jménem Elara. Její palác byl obklopen rozlehlými zahradami a průzračnými potůčky, které sloužily jako zdroj uklidňujícího zvuku vody pro celé království.

Král Elary, její manžel, byl statečný a spravedlivý vládce, který se staral o svůj lid s láskou a péčí. Jednoho dne však přišel do království zlé síly ve formě sucho, které postihlo zemi a vysušilo všechny prameny a potůčky. Lidé začali trpět žízní a královna Elara byla zoufalá, protože voda byla pro království životně důležitá.

Královna se rozhodla vydat na cestu do neznámých končin, aby našla zdroj vody, který by mohl obnovit potoky a prameny v království. Po dlouhém putování přišla k tajemnému jezeru, kde objevila starobylý pramen, z něhož vyvěrala nejčistší voda, jakou kdy viděla.

S radostí naplnila královna svou džbán vodou a vrátila se zpět do království. Když se voda pramenem dostala ke zdech jejího paláce, začala se zázračně rozlévat po všech potůčcích a říčkách, které se znovu naplnily životem a zelení.

Král Elar se dozvěděl o hrdinském činu své manželky a byl jí nesmírně vděčný. Společně slavili návrat vody do království a královna Elara se stala známou po celém světě jako ochránkyně vody a strážkyně přírody.

Od té doby bylo království požehnáno nekonečnými zdroji vody a potůčky, které byly zároveň symbolem lásky a jednoty mezi královnou, králem a jejich lidem. A tak žili šťastně a spokojeně až do konce svých dnů.