Bylo nebylo v dávných časech, když se nad královstvím rozprostíralo tajemné bludiště, skryté uprostřed lesa. Ve středu bludiště rostla stará jabloň a vedle ní krásná hruška, které byly chráněny tajemnými silami.

Jednoho dne se do lesa vydala odvážná princezna Eliza. Toužila najít cestu skrz bludiště a dostat se k jabloňovému stromu, který měl moc uzdravit nemocného krále. Jakmile vstoupila do bludiště, ztratila se ve stínech a křivolacích chodech, které jí měnily směr.

Pomalu se však dostala ke stromům a spatřila trola, který hlídal cestu k jabloňovému stromu. „Kdo se odváží přiblížit k mému stromu?“ zahřměl trol. Ale princezna neztratila odvahu a řekla: „Jsem princezna Eliza a jdu k jabloňovému stromu, abych zachránila svého otce, krále.“

Trol se zarazil nad statečností princezny a řekl jí: „Jsi odvážná, ale abys se dostala k jabloňovému stromu, musíš nejprve překonat ledové jezero, které tě čeká za rohem.“ Princezna se nezalekla a vydala se směrem k jezeru, kde se skutečně rozprostírala ledová plocha.

S pomocí svého odvahy a chytrosti dokázala princezna překonat led a dostala se až k jabloňovému stromu. Tam už jí čekala hruška, která měla sílu uzdravit krále. Princezna se vrátila zpět k hradu a podávala králi šťavnatý kousek hrušky. Král se zázrakem uzdravil a celé království oslavovalo princeznin statečný čin.

A tak princezna Eliza dokázala překonat bludiště, porazit trola a přinést uzdravení králi díky síle jabloňové hrušky. A žili šťastně až do konce svých dní.