Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami, žila jednou malá víla jménem Aria. Aria byla obdařena kouzelnými schopnostmi a měla moc ovládat prvky přírody. Každý den se vydávala do lesa, kde svými kouzly pomáhala rostlinám a zvířatům.

Jednoho dne však zlé čarodějnice z nedalekého hradu spatřily Arii a záviděly jí její moc. Rozhodly se jí její kouzelné schopnosti vzít a ukrást je pro sebe. Vypravily se tedy do lesa, kde Aria právě léčila zraněného jezevce.

Když Aria spatřila zlé čarodějnice, ihned pochopila, co chtějí udělat. Snažila se bránit, ale byly silnější a přemohly ji. Vzaly jí kouzla a zanechaly ji bez moci. Aria byla zoufalá, ale neztratila naději.

S pomocí jezevce, který jí byl vděčný za pomoc, se Aria vydala na dlouhou cestu za moudrým kouzelníkem, který mohl její kouzla obnovit. Po mnoha nebezpečných dobrodružstvích dorazili kouzelníkovi do jeho věže na vrcholu hory.

Kouzelník po vyslechnutí Ariiho příběhu slíbil, že jí pomůže obnovit její kouzla, ale za oplátku musí splnit tři obtížné úkoly. Aria s ochotou souhlasila a postupně úspěšně splnila všechny úkoly, které kouzelník nařídil.

Když byly všechny úkoly splněny, kouzelník přistoupil k rituálu obnovení Ariiho kouzel. Zářícím paprskem světla se její moc vrátila a byla silnější než kdy předtím. Aria byla šťastná a vděčná za pomoc jezevce a moudrého kouzelníka.

Od té doby pokračovala Aria ve své práci v lese, pomáhala rostlinám a zvířatům a používala svou moc s moudrostí a úctou. Zlé čarodějnice už se jí neodvážily přiblížit a Aria žila šťastně až do konce svých dní. A tak skončila pohádka o kouzlech a moci, která naučila, že pravá síla spočívá v lásce a odvaze.