Bylo neobyčejně chladné zimní ráno a v krásném lesním hájku stála obrovská brána z ledu. Brána byla vysoká a zdobená křišťálovými ledovými květy, které se třpytily na slunci jako drahokamy. Nikdo nevěděl, kdo tuto bránu postavil, ani kam vede. Bylo to jako kouzelný portál do jiného světa.

Jednoho dne se do lesa dostala malá dívka jménem Ela. Byla odvážná a zvědavá a rozhodla se projet bránou z ledu. Když se dotkla studeného povrchu, náhle se brána otevřela a Ela se ocitla ve zasněžené zemi plné kouzel a dobrodružství.

Prošla se lesem a potkala tam ledovou vílu jménem Krista. Krista jí pověděla, že země za branou je v nebezpečí kvůli zlé ledové královně, která zmrzla všechno kolem sebe svou chladnou mocí. Ela se rozhodla pomoci a společně s Kristou vyrazily na cestu k ledovému paláci královny.

Cestou potkaly mnoho překážek a zkoušek, ale díky statečnosti a odhodlání dokázaly překonat všechny nástrahy. Když dorazily k paláci, bojovaly s ledovou královnou a nakonec ji přemohly láskou a teplem svého srdce.

Po porážce zlé královny se země za branou začala postupně rozmrzat a vrátily se do normálního světa. Ela se rozloučila s Kristou a vrátila se domů jako hrdinka, která zachránila zasněženou zemi před zkázou.

A od té doby byla brána z ledu v lesním hájku považována za symbol odvahy, lásky a síly srdce. Každý, kdo kolem ní procházel, si vzpomněl na příběh malé dívky Ela a jejího dobrodružství v ledové zemi.