Byla jednou jedna princezna jménem Adéla, která žila ve velkém hradě na kopci. Princezna byla velmi krásná a moudrá, ale bohužel ji sužovala smutná předpověď: jen když se setmí měsícem, bude moci najít zázrak, který jí vrátí štěstí.

Jednoho večera, když se měsíc zvedal na oblohu, princezna vyšla do zahrady hradu. Procházela se podél kvetoucích keřů a najednou ucítila ostrý trn, který se jí zaryl do palce. Ochutnala na něm kapku krve a najednou se před ní zjevil zázrak – strom před ní začal kvést a zázračná síla z něj vycházela.

Princezna věděla, že to musí být znamení. Rozhodla se obejít strom a začala se modlit k měsíci. Najednou se kolem ní rozsvítilo tisíce jiskřiček a princezna ucítila, jak se jí do srdce vrátilo štěstí. Zázrak byl dokonán.

Od té doby žila princezna Adéla šťastně a velebila měsíc každou noc. Zázrak s trnem jí připomínal, že i v největších těžkostech může přijít naděje a štěstí.