Bylo jednou jedno malé myšátko jménem Markétka, která žila ve starém dřevěném stavení na okraji lesa. Markétka byla velmi statečná a chtěla se stát princeznou. Jednoho dne se rozhodla, že se vydá na dobrodružství, které ji přivede k paláci, kde se měla nacházet zlatá mrkev, jež splní přání tomu, kdo si ji odnese.

Vyrazila tedy do lesa a po dlouhé cestě dorazila k mohutnému paláci obrostlému plnými květinami a záhadnými větvičkami. Markétka se nelekla a odvážně vešla dovnitř. Uvnitř paláce se setkala s kouzelným kobercem, který jí ukázal cestu ke skrytému pokladu.

Putovala dlouho a nakonec dorazila do tajemné zahrady, kde stála vysoká věž a uprostřed záhonu zářila zlatá mrkev. Markétka se rozhodla, že si ji odnese a splní si svůj sen. Když však přistoupila ke zlaté mrkvi, objevila se před ní kouzelná víla.

„Malá myško, tvá odvaha a statečnost mě dojala. Jsem víla zlaté mrkve a splním ti tři přání,“ řekla víla. Markétka byla nadšená a začala přemýšlet, co si přeje jako první.

„Chci, aby se můj domov proměnil v nádherný palác plný květin a zářící větviček,“ rozhodla se Markétka. Víla mrkla okem a okamžitě se její přání splnilo. Malá myška byla šťastná, ale věděla, že ještě má dvě přání k naplnění.

„Druhým přáním je, aby se stala princeznou,“ prohlásila Markétka s radostí v očích. Víla znovu mrkla okem a najednou byla Markétka oděna v nádherné šaty a korunku na hlavě.

„Pro tvé třetí přání si nech čas a dobře si rozmysli, co si skutečně přeješ,“ poradila jí víla a zmizela do vzduchu. Markétka se rozhodla, že si přání nechá na zítřek a vrátila se do svého nového paláce, který zářil krásou a kouzlem.

A tak Markétka žila šťastně až do konce svých dní, v paláci obrostlém květinami a záhadnými větvičkami, jako opravdová princezna, kterou se stala díky své odvaze a statečnosti. A zlatá mrkev zůstala v zahradě jako připomínka neuvěřitelného dobrodružství, které prožila.