Byla jednou jedna krásná zahrada, ve které rostly nejrůznější květiny a byly zde skryté tajemné poklady. V této zahradě se nacházel i labyrint, z něhož se mnohým návštěvníkům nepodařilo najít cestu ven. V jeho středu se tyčila vysoká věž, z níž byl krásný výhled na celou okolní krajinu.

Jednoho dne se do zahrady dostala malá ještěrka jménem Zvonilka. Byla to statečná ještěrka, která se rozhodla prozkoumat labyrint a najít cestu ven. S chutí se pustila do zkoumání chodbiček a zatáček, přičemž se neztratila a udržela si dobrý směr.

Po dlouhém putování se Zvonilce nakonec podařilo projít labyrintem a dostat se až k věži. Vystoupala po schodech až nahoru a otevřela dveře do věže. Z výšky se jí naskytl nádherný výhled na zahradu a okolní krajinu. Byla ohromena krásou, kterou viděla, a byla ráda, že se jí podařilo překonat všechny překážky.

Zvonilka se rozhodla, že už nebude hledat cestu ven z labyrintu, ale že zůstane v zahradě a bude zde žít šťastně a spokojeně. A tak se stala nejoblíbenější ještěrkou v celé zahradě, která každému ráda ukazovala cesty a tajemství, které v ní skryté byly. A tak žili všichni společně šťastně až do konce svých dní.