V dávných dobách, kdy po nebi ještě létali draci a lesy byly plné víl, existovalo království jménem Slunečná říše. Byla to země plná zelených luk, třpytivých řek a zpívajících ptáků. Vládla jí moudrá královna Alena, která měla jediného syna – prince Matyáše. Princ byl statečný, laskavý a měl srdce plné touhy po dobrodružství. Jeho největším snem bylo poznat celý svět a stát se moudrým vládcem jako jeho matka.

Jednoho dne, když se princ procházel zahradami královského paláce, uslyšel, jak si sluhové povídají o tajemné věži, která stojí hluboko v Zakázaném lese. Říkalo se, že je tak vysoká, že její vršek mizí v oblacích, a že v ní kdysi dávno žil mocný kouzelník jménem Egon. Ten prý ovládal tolik kouzel, že dokázal přimět ptáky zpívat v zimě, květiny růst ve tmě a řeky téct vzhůru. Ale jednoho dne zmizel a věž zůstala opuštěná. Lidé se jí báli, protože prý byla plná starých kouzel, která se mohla kdykoliv probudit.

Matyáš byl příběhem uchvácen. Toužil vědět, co je pravdy na starých pověstech. A tak si sbalil malý vak s chlebem, sýrem a lahví vody, vzal si meč, který dostal k desátým narozeninám, a vydal se hledat věž kouzelníka Egona.

Putoval tři dny a tři noci, než dorazil k temnému okraji Zakázaného lesa. Stromy zde byly tak husté, že mezi jejich větvemi sotva pronikalo světlo. Ptáci utichli a vítr se proháněl mezi stromy jako tichý šepot. Princ ale necítil strach. Srdce mu tlouklo vzrušením. Vstoupil do lesa a šel stále hlouběji.

Po dlouhé cestě, kdy už bylo slunce vysoko na obloze, se mezi stromy objevila silueta vysoké věže. Byla porostlá břečťanem, její zdi byly popraskané, a okna zatemněná. Přesto z ní sálalo zvláštní světlo, jako by stále žila. Když Matyáš přistoupil blíž, dveře se samy otevřely s tichým skřípnutím.

Uvnitř věže byl kruhový sál plný starých knih, prastarých přístrojů a lahviček s barevnými tekutinami. Uprostřed místnosti stála velká skleněná koule. Když se jí Matyáš dotkl, zablesklo se a z koule se vyvalil oblak mlhy. Z mlhy se vynořil muž s dlouhým plnovousem, v modrém rouchu posetém hvězdami – byl to duch kouzelníka Egona.

„Kdo jsi, že rušíš můj spánek?“ zeptal se hlubokým hlasem.

„Jsem princ Matyáš ze Slunečné říše. Přišel jsem poznat tajemství tvé věže a naučit se, co mohu, abych se stal dobrým vládcem,“ odpověděl odvážně princ.

Kouzelník se na něj chvíli díval a pak se usmál. „Máš odvahu i srdce na správném místě. Pomohu ti, ale nejprve musíš podstoupit tři zkoušky. Pokud je zvládneš, odhalím ti tajemství magie, která pomáhá, ne škodí.“

Princ souhlasil a první zkouška začala. Ocitl se v temné jeskyni, kde na něj čekal obrovský kamenný had. Ten chránil kouzelný kámen, který dokázal uzdravit každou nemoc. Had na něj zasyčel: „Kdo chce kámen, musí mi odpovědět na hádanku. Poslouchej: Čím víc z toho odebereš, tím větší to bude. Co je to?“

Matyáš přemýšlel a pak řekl: „Díra.“ Had se uklonil a zmizel v prachu. Princ vzal kámen a byl přenesen zpět do věže.

Druhá zkouška ho zavedla do zamrzlého údolí, kde uvázla víla jara, uvězněná magickým ledem. Princ si vzpomněl na uzdravující kámen a položil ho na led. Ten se roztál a víla byla volná. Jako poděkování mu darovala zlatý list, který dokázal rozptýlit každou lež a ukázat pravdu.

Třetí a poslední zkouška byla nejtěžší. Musel vstoupit do zrcadlového sálu, kde se každý obraz snažil přesvědčit, že je skutečný Matyáš. Jen jeden byl pravý. Princ použil zlatý list a položil ho na srdce každého obrazu. Jen jeden list zazářil – a tak Matyáš poznal sám sebe.

Když se vrátil do věže, kouzelník Egon na něj čekal s úsměvem. „Zvládl jsi všechny zkoušky. Jsi připraven poznat tajemství vědění a magie.“

Kouzelník mu ukázal starodávnou knihu plnou zaklínadel a moudrostí. Matyáš se v ní učil celé týdny, až se stal nejen statečným, ale i moudrým a spravedlivým.

Když se vrátil do Slunečné říše, lidé ho vítali jako hrdinu. Královna Alena byla pyšná na svého syna a brzy mu předala korunu. Pod jeho vládou se království stalo ještě krásnějším. Princ Matyáš nezapomněl na Egona a jeho věž – často se tam vracel, aby si připomněl, že pravá síla nespočívá v meči, ale v srdci a moudrosti.

A tak žil Matyáš jako moudrý král, který znal nejen stará kouzla, ale i kouzlo lásky, přátelství a odvahy. A jeho příběh se stal legendou, kterou si děti v království vyprávěly po mnoho let.