Bylo neobyčejně horké letní odpoledne v království zvaném Zelený les. Králík jménem Hubert se procházel zastíněnými cestičkami a toužil najít nějaké osvěžení. Když už cítil, že se mu skoro ani nedýchá, zahlédl nádhernou závojovou ještěrku, jak se plazí pod keřem a ochlazuje se ve stínu.

Hubert se k ní tichounce přiblížil a pozdravil ji zdvořile: „Dobrý den, krásná ještěrko. Jak se ti daří v tomto horkém dni?“

Ještěrka se překvapeně otočila a pozdravila králíka: „Dobrý den, pane králíku. Je mi horko, ale aspoň tu mám nějaký stín. Co tě sem přivedlo?“

Králík se usmál a odpověděl: „Hledal jsem stín a osvěžení a tady jsem tě našel. Možná bychom se mohli společně projít kolem rybníka, kde je vítr a voda, abychom se ochladili.“

Ještěrka přikývla a společně se vydali na cestu. Když dorazili k rybníku, bylo tam krásně a osvěžující. Králík a ještěrka si užívali chladného větru a pozorovali rybky, jak plavou ve vodě.

Během jejich společného odpočinku se králík a ještěrka spřátelili a prozradili si mnoho zajímavých příběhů. Když slunce zapadalo za obzor, bylo třeba se rozloučit. Králík poděkoval ještěrce za příjemný den a slíbil, že se brzy zase potkají.

A tak králík Hubert a závojová ještěrka strávili společně krásné odpoledne plné dobrodružství a přátelství, které ještě dlouho zahřívalo jejich srdce.