Bylo nebylo, v kouzelném lese žilo malé kůzlátko jménem Zelenka. Zelenka nebyla obyčejné kůzle, měla totiž srst tak zářivě zelenou, že ji bylo vidět na míle daleko. Lidé z okolních vesnic si o ní šeptali a říkali, že má v sobě kouzlo lesa.

Zelenka byla odvážná a zvědavá, ráda běhala po lese a hrála si s ptáky, zajíci i veverkami. Jednoho dne, když se potulovala po lese, narazila na starého moudrého jelena. Jelen se na ni podíval svýma hlubokýma očima a řekl: „Zelenko, víš, proč máš tak zvláštní barvu?“

Zelenka pokývala hlavou: „Nevím, ale všichni mi říkají, že jsem jiná. Mám strach, že mě kvůli tomu nebudou mít ostatní rádi.“

Jelen se usmál. „Tvoje barva není obyčejná. Les ti dal dar. Jsi spojena s přírodou a máš schopnost ji chránit.“

Zelenka byla překvapená. „A jak mohu chránit les?“ zeptala se.

„Tvůj dar ti umožňuje mluvit s rostlinami a stromy. Když bude les v nebezpečí, stromy ti to řeknou a ty budeš moci varovat všechny jeho obyvatele,“ vysvětlil jelen.

Od té doby Zelenka pečlivě naslouchala každému šepotu stromů. Jednoho dne, když se procházela okolo říčky, zaslechla naléhavý hlas. Byl to starý dub, který jí varoval: „Do lesa přichází nebezpečí! Lidé chtějí pokácet stromy u říčky a postavit zde vesnici.“

Zelenka se rozběhla k ostatním zvířatům a svolala všechny, kteří žili v lese. „Musíme zastavit lidi, než nám zničí náš domov,“ volala.

Společně vymysleli plán. Ptáci odnesli do vesnice větve a listy, aby ukázali lidem, jak krásný a živý je jejich les. Zajíci a veverky posbírali lesní plody a nabídli je lidem, aby jim ukázali, jak důležitý les pro všechny je. A Zelenka, zářivá jako nikdy předtím, předstoupila před vesničany a řekla: „Tento les je domovem mnoha zvířat a rostlin. Pokud ho zničíte, ztratíte i všechno, co vám dává.“

Lidé se zastavili a podívali se na kůzlátko. Uvědomili si, že les není jen místo pro kácení, ale důležitý živý ekosystém. Nakonec se rozhodli vesnici postavit na jiném místě, dál od lesa, a slíbili, že už nikdy nebudou lesu ubližovat.

Zelenka se stala hrdinkou lesa. Všichni obyvatelé ji milovali a ona dál chránila svůj kouzelný domov. A tak les i jeho obyvatelé žili šťastně a spokojeně až do konce svých dní.