Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami žil jeden statečný král, který měl rád kapustu. Každý den si dal uvařit lahodné zelí a s chutí ho snědl. Jednoho dne však do království přišel zlý čaroděj, který na krále uvrhl kletbu. Ta spočívala v tom, že veškerá voda v království se proměnila ve smrdutý ocet a vítr se obrátil v neustálou vichřici.

Král byl zoufalý, protože bez vody nemohl zalévat svou milovanou kapustu, která začala vadnout a chřadnout. Zoufale hledal pomoc až do té doby, než se objevila malá dívka z chudé vesnice. Ta mu poradila, aby kapustu zalil čistou láskou a nadějí. Král si tedy vzal do rukou konvici s láskou a postříkal kapustu. A najednou se zázračným způsobem voda proměnila zpět do své čisté podoby.

Avšak vichřice neustávala a král byl stále pohroužený do smutku. Malá dívka mu však poradila, aby se postavil proti vichřici s odvahou a pevnou vůlí. Král nasadil svou korunu pevně na hlavu a vydal se na vrchol nejvyšší hory, kde se střetl s vichřicí tváří v tvář. S pomocí své síly a odhodlání se mu podařilo vichřici zahnat a obnovit klid v království.

A tak se král, díky kapustě, vodě a větru, naučil, že s láskou, nadějí, odvahou a pevnou vůlí může překonat i ty největší překážky. A od té doby žil v království mír a harmonie, a kapusta kvetla v plné kráse podél královských hradů.