Bylo nebylo, za sedmi horami a sedmi řekami, žila v lese stará vědma jménem Zlobuška. Tato zlá vědma měla ve své moci malou větvičku, která jí poskytovala neomezenou moc nad vodou. Zlobuška používala tuhle větvičku k tomu, aby vysušila potoky a řeky a způsobila tak trápení všem obyvatelům lesa.

Jednoho dne se do lesa přišla procházet víla jménem Zvonilka. Zvonilka byla statečná a odhodlaná víla, která měla v srdci lásku k přírodě a vodu si velmi vážila. Když spatřila, jak Zlobuška zneužívá moc větvičky k ničení vodních zdrojů, rozhodla se, že tomu musí udělat přítrž.

Víla Zvonilka se tedy vydala do hlubokého lesa, kde se setkala s vědmou Zlobuškou. Ta se rozzlobila, že se jí někdo odvážil vstoupit na její území. Ale Zvonilka neuhnula a s odvahou vyzvala vědmu k souboji. Vědma zvedla větvičku a pokusila se vodní zdroje vysušit, ale Zvonilka se postavila do cesty a svou kouzelnou mocí vytvořila prudký déšť, který vodu zpět vrátil do potoků a řek.

Zlobuška byla zděšená, protože poprvé za dlouhou dobu se jí nepodařilo zvítězit. Víla Zvonilka jí však nabídla pomoc a poradila jí, že správným způsobem je chránit a milovat přírodu, nikoli jí ubližovat. Zlobuška se nakonec poučila a od té doby se stala ochránkyní lesa a vodních zdrojů.

A tak se v lese opět rozhostil klid a mír, díky statečné víle Zvonilce a zmoudřelé vědmě Zlobušce, které společně chránily krásu přírody a vodu pro další generace.