Na samotném okraji lesa, kde se scházely stíny stromů a zpívaly ptáčky, rostla jedna velká a nádherná hruška. Byla tak veliká, že se o ní šířily pověsti po celém království. Lidé z okolí se za ní často scházeli, aby se podivovali její kráse a velikosti.

Jednoho dne se do vesnice dostal zpráva o zlém obrovi, který se zjevil v nedalekém bludišti a začal terorizovat obyvatele. Mnozí stateční muži vyráželi bojovat proti němu, ale vždy se vrátili poraženi. Vesničané byli zoufalí a nevěděli, co dělat.

Jednoho dne se do vesnice dostavil mladý pastýř jménem Jakub. Slyšel o problémech obyvatel a rozhodl se, že se postaví obrovi. S sebou vzal jedinou věc, která mu měla pomoci – kouzelnou hrušku.

Vydal se do bludiště, kde se rychle ztratil mezi stinnými chodbami a zrádnými zatáčkami. Cítil, jak se mu zvedá srdce hrůzou, ale nedal se odradit. Nakonec dorazil do středu bludiště, kde stál obrovský obr. Ten se na něj vrhl s hrozivým řevem, ale Jakub nezaváhal. Rychle hodil hrušku k obrovi a upadl na zem.

Obr se podíval na hrušku a z ničeho nic se proměnil. Jeho hrubá tvář se rozjasnila úsměvem a v ruce už nepřidržoval obrovský kyj, ale malý květ s jemnou vůní. Byl osvobozen od zlé kletby, která ho uvěznila v obrovském těle.

Jakub se vrátil do vesnice jako hrdina a byl oslavován jako zachránce. A od té doby se všichni věřící lidé v oblasti nosili u sebe hrušku jako symbol naděje a síly. Tak skončila pohádka o hrušce, bludišti a obrovi, která se vypráví dodnes.