Byla jednou jedna malá zahrada, která byla domovem pro krásného víláka jménem Zvoník. Ten žil v malém květinovém domečku uprostřed zahrady a staral se o všechny rostlinky a květiny kolem sebe s láskou a péčí.

Každé ráno vstával Zvoník brzy, aby zalil květiny, které potřebovaly jeho péči. Pomáhal jim růst a kvést, a díky němu zahrada každý den zářila krásou a barevnými květy. Vílák byl velmi šťastný, že může žít v tak krásném a harmonickém prostředí.

Jednoho dne však přišla do zahrady zlá čarodějnice, která chtěla zničit veškerou krásu a radost, kterou Zvoník do zahrady vnášel. Snažila se květiny zasychat a trávu zavadit. Vílák nevěděl, co má dělat, aby ochránil svou milovanou zahradu.

Ale pak si vzpomněl na kouzelný prsten, který mu kdysi darovala královna víl. Prsten měl moc ochránit zahradu před zlem. Zvoník rychle přivolal pomoc královny a společně se jim podařilo porazit čarodějnici a odvést ji daleko od zahrady.

Od té doby byla zahrada opět plná květů a radosti. Zvoník děkoval královně víl za pomoc a slíbil, že se o zahradu bude nadále starat s ještě větší láskou a péčí. A tak žili společně šťastně až do konce svých dní, obklopeni krásou a harmonií, kterou sami vytvořili.