Byl jednou jeden starý kouzelník jménem Amadeus, který žil na okraji lesa, nedaleko od malého městečka. Jeho jediným průvodcem a společníkem byl jeho věrný havran jménem Igor. Amadeus byl známý tím, že měl mocné kouzelné schopnosti a uměl oživovat mrtvé.
Jednoho dne se v městečku rozšířila zpráva o kouzelníkovi a jeho hřbitově plném živých mrtvých. Místní obyvatelé byli zděšeni a rozhodli se poslat skupinu statečných dobrodruhů, aby se vydali k Amadeovi a zjistili pravdu o jeho činech.
Když skupina dorazila k Amadeově domu, uvítal je s úsměvem a pozval je do svého zahrady plného květin a kouzelných bytostí. Amadeus se s nimi podělil o své tajemství – že jeho hřbitov není místem hrůzy, ale místo, kde oživuje duše ztracených a opuštěných bytostí.
Dobrodruzi byli ohromeni Amadeovou dobrotou a laskavostí k těm, kteří byli ponecháni na hřbitově bez dozoru. Pomohli mu při péči o živé mrtvé a společně obnovili mír a harmonii v okolí. Od té doby se Amadeus a jeho hřbitov stali známými jako místo, kde se setkávají živí a mrtví v míru a porozumění.
A tak žil kouzelník Amadeus se svým havranem Igorem šťastně až do konce svých dní, znovuobnovující život a naději tam, kde byla ponechána jen tma a beznaděj.
