← Zpět na pohádky

Jasmína a tři úkoly kouzelného závoje a prstenu víly

25/02/2026 6 min čtení

V království Dalekoza, které leželo uprostřed zelených kopců a lesů, žila milá a laskavá princezna Jasmína. Měla vlasy zlaté jako slunce a oči modré jako bezmračné nebe. Jasmína se ráda procházela po zahradách hradu, kde rostla křišťálově čistá jezírka a květiny vonící dál než k samotným hranicím království.

Jednoho dne, když se princezna procházela zahradou, její pohled upoutal překrásný závoj, který vítr přinesl a položil na větve staré jabloně. Jabloně rostly v zahradě po mnoho generací a vždy byly opatrovány s velkou péčí, neboť jejich plody měly kouzelnou moc. Každý, kdo snědl jablko z této jabloně, pocítil v srdci štěstí a naději.

Princezna jemně sundala závoj z větví a uvědomila si, že není obyčejný. V okamžiku, kdy se ho dotkla, závoj začal třpytit jako hvězdná obloha a náhle se vedle ní objevil překrásný prsten. Byl vykládaný brilianty a v jeho středu zářil tajemný modrý drahokam. Jasmína nemohla uvěřit svým očím a zavolala na svého věrného přítele a rádce, starého učence Eliho.

Eli, moudrý a laskavý muž s šedou bradou, přispěchal k princezně a studoval závoj a prsten s velikým zájmem. „To je závoj kouzelného jara,“ řekl uctivě, „a ten prsten patří legendární víle Naturii. Každý, kdo tento závoj spatří, má možnost splnit jedno přání, pokud je jeho srdce čisté.“

Jasmína byla okouzlená. Cítila, jak se v jejím srdci rozlévá teplo. „Mým přáním je, aby naše království zůstalo navždy šťastné,“ prohlásila s úsměvem.

Stačílo, aby princezna jemně foukla na prsten, a v tom okamžiku se z modrého drahokamu vznesla drobná blyštivá postava – byla to víla Naturia. „Vaše přání vám splním, ale k tomu, aby se mohlo stát skutečností, musíte splnit tři úkoly. Při každém kroku vás bude provázet tento závoj.“

Jasmína byla odhodlaná přijmout výzvu a víla Naturia jí popřála štěstí na cestu, než zmizela v jemném obláčku třpytivého prachu.

První úkol princezny zavedl do Temného lesa, kde musela najít lesního ducha, který hlídal tajemství věčného zdraví. Jasmína se nebála, neboť závoj ji chránil před jakýmkoli nebezpečím. Když vstoupila do lesa, vše kolem ní se rozzářilo a cesta se jí rozjasnila. Našla lesního ducha spícího pod velkým dubem.

Probouzející se duch přijal princeznu s velkým zájmem a ta mu nabídla jablko ze staré jabloně jako dar. Když ho duch okusil, radostně vyprávěl své tajemství: „Poselství věčného zdraví leží v čistém srdci a laskavých skutcích. Nyní však musíš jít dál, princezno.“

Za druhý úkol se Jasmína vydala do údolí barevných květin, kde sídlila Moudrá sova, která znala tajemství pravého štěstí. Jakmile princezna do údolí vstoupila, zahlédla sovu sedící na nejvyšší větvi statného dubu. Při pohledu na jídelnu z barevných květů Jasmína nasbírala několik modrých kvítků a nabídla je sově. Tato darovaná pozornost rozradostnila sovu natolik, že začala zpívat.

„Štěstí je ukryto v malých radostech života a ve vzájemné úctě. Pamatuj, princezno, že pravé štěstí následuje ty, kteří ho rozdávají,“ řekla Moudrá sova klidným hlasem.

Posledním a největším úkolem bylo nalézt stádo zlatých jelenů, kteří žili v horském údolí, ukrytém daleko za královstvím. Bylo známo, že jeleny nikdy nikdo neviděl zblízka, neboť se objevovali jen těm, jejichž srdce bije v rytmu přírody. Jasmína cítila, že ji závoj doprovází neviditelným štítem, a odvážila se vystoupit na cestu.

Když dosáhla horského údolí a zahalila se do závoje, najednou uviděla před sebou záblesk zlatých parohů. Očarovaná krásou jelenů stála v tichém úžasu. Největší z jelenů, který měl parohy jako korunu, pokynul princezně a říkal: „Odvaha a laskavost přinesou hojnost celému tvému království. Nyní je čas, aby ses vrátila domů.“

S vědomím, že splnila všechny úkoly, se Jasmína vrátila do království Dalekoza, kde ji vítaly radostí naplněné tváře poddaných. Víla Naturia se opět objevila a pronesla: „Princezno Jasmíno, tvé srdce je plné lásky a odvahy. Tvé přání bylo splněno.“

Od toho dne žilo království Dalekoza v míru a hojnosti. Princeznini poddaní byli zdraví, šťastní a lesy voněly po jablkách, jak se svátěčná radost šířila po celém kraji. Princezna Jasmína si uvědomila, že skutečná magie nespočívá jen v kouzlech, ale i v síle a lásce, které každý člověk může nosit v sobě.

Předchozí pohádka
← Miran a Ela: Přátelství jako štít proti Faranorovi
Další pohádka
Zvoněček a kouzelné přání, které změnilo království →