Byla jednou jedna malá ještěrka jménem Lucinka, která žila u skály pod starým dubem. Jednoho dne se Lucince zdálo ve snu, že jí starý dub šeptal tajemný vzkaz: „Najdi poklad ukrytý v hlíně pod skalou a tvé přání se splní.“ Probudila se vzrušená a rozhodla se, že se vydá na dobrodružnou cestu za pokladem.

Lucinka se vydala do hlubokého lesa, kde se nacházela stará skála s hlínou pod ní. Začala kopat a kopat a nakonec narazila na dřevěnou truhlici. Když ji otevřela, uviděla, že je plná zlatých mincí a krásných šperků. Byla nadšená a měla radost, že našla skrytý poklad.

S pokladem v rukou se Lucinka vrátila k starému dubu a podělila se s ním o svou radost. Starý dub jí poděkoval a řekl jí, že její čisté srdce a statečnost byly odměněny. Lucinka si přála, aby les byl vždy plný pokladů pro ty, kdo mají odvahu je hledat.

A tak Lucinka žila šťastně a bohatě po zbytek svých dnů, a starý dub se stal jejím věrným přítelem a ochráncem. Až do konce svých dnů společně objevovali krásy lesa a radost z dobrodružství.